aranearium.cz

ŽIVOTNÍ CYKLUS

Pavoukův rok

Trochosa terricola

Délka života středoevropských pavouků trvá nejčastěji jeden rok. Líhnou se na jaře, během léta dospějí a na konci léta nebo na podzim se páří. Poté nakladou vajíčka a odejdou do věčných lovišť. Některé druhy mají dospívací období dvě, na jaře a na podzim, např. punčoškář zemní (dříve pokoutník zemní) - Coelotes terrestris. Některé druhy plachetnatek (Linypphiidae) a další, se rozmnožují celý rok. Větší druhy, např. Slíďák zemní - Trochosa terricola (na obr.), potřebují k rozmnožení dvojí přezimování. Pavučenka rolní - Oedothorax apicatus naopak vytváří během jednoho roku nejméně generace dvě. Nejdéle u nás žijí ortognátní sklípkánci (Atypidae), kteří dožívají 8 let. Jejich samci však pravděpodobně končí coby samičí potrava po páření, ve druhém roce svého života. Rekordmany v délce života jsou tropičtí sklípkani. Ti se mohou dožívat až 30 let (samci opět podstatně méně). Všichni tito dlouhověcí pavouci, včetně našich sklípkánků se opakovaně svlékají i v dospělosti, z důvodu opotřebení staré kutikuly.


Stádia vývoje

První stadium vývoje pavouka, tak jako u mnoha jiných tvorů je vajíčko. Z něj se pak pomocí tzv. vaječných zubů umístěných na makadlech líhne larva. Larvy nemají ještě vyvinuté všechny orgány, jsou téměř nepohyblivé a žijí ze zbytku vaječného žloutku který jim zbyl v zadečku. Larvy po celou dobu svého vývoje žijí v kokonu. Před opuštěním kokonu následuje další svlek. Z larvy se stává nymfa.

nymfy Latrodectus hesperus

U pavouků pečujících o potomstvo obvykle pomáhá nymfám z kokonu matka, ostatní nymfy si pomůžou samy. Ani tyto nymfy ještě většinou nepřijímají potravu a žijou stále ze zbytků vaječného žloutku. Některé druhy jsou krmeny z úst do úst (u nás snovačka pečující - Theridion impressum, nebo u mnoha sociálně žijících druhů v tropech). Po vyčerpání zásob žloutku se nymfa opět svléká. Na snímku jsou zobrazeny nymfy snovačky kalifornské - Latrodectus hesperus.

Po tomto svleku již pavouci přijímají potravu a opouštějí - podle druhu - hnízdo, mateřskou pavučinu nebo zadeček matky (slíďáci - lycosidae). Počet svleků nymfálního stádia se druh od ruhu liší (někdy i v rámci jednoho druhu) a u samců bývá o jeden svlek méně. Nejčastější počet svleků za život je 7 - 10. V posledním nymfálním stádiu před dospělostí (subadultní) se samcům objevují první náznaky bulbů v podobě hladkých zduřenin na posledním článku makadel a samicím kolem pohlavního otvoru vzniká zárodek budoucí pohlavní destičky.

Svlek do dospělého stádia je v životě pavouka významný předěl. Do té doby samice i samci žijí podobným způsobem, avšak po svleku své zvyklosti razantně mění. U mnoha druhů samců dochází k redukci snovacích orgánů, u některých k pestřejšímu zbarvení (skákavky - saticidae), u jiných zase k tvorbě výrůstků na chelicerách pro znehybnění samičky během páření a pod. Samci v období dospělosti už neloví potravu a věnují se účelu, pro který byli zrozeni - vyhledávání samiček za účelem plození.


Svlek kutikuly

ekdyse - Araneus diadematus

Tělo pavouků je kryto vnější kostrou, zvanou kutikula. Ta je tvořena chitinovou bílkovinou. Kutikula je tuhá a nemá tak možnost růstu, proto se pavouci musí několikrát za život svlékat. Jde o proces pro pavouka velmi náročný a nebezpečný. Kutikula totiž pokrývá tělo včetně všech detailů: smyslových orgánů, drápků, snovacích bradavek a pokrývá i oči a trávicí trubici až k sacímu žakudku.

Proces svlékání řídí enzymy, které kutikulu zevnitř změkčují. Několik dní před svlékáním se kutikula uvolní od těla pod ní (vnějším příznakem je mírné ztmavnutí povrchu) a vzniknuvší prostor začne vyplňovat kutikula nová. Vlastní svlékání začne prasknutím karapaxu po obvodu po přečerpání hemolymfy a zvýšením tlaku v hlavohrudi. Kutikula se začíná otevírat od přední strany karapaxu a po přečerpání hemolymfy zpět do zadečku se odklopí celá. Pavouk se pomalu peristaltickými pohyby souká ven, přitom je zvláště u nohou zřetelný velmi pozoruhodný jev - tělo je rozpoznatelně větší než stará svlečka, asi tak, jako když se v lahvi nafouknutý balonek začne vysunovat ven. Celý proces trvá okolo 30 minut (křižák obecný - Araneus diadematus) a po něm se pavouk ještě nějakou dobu nehýbe, nová kutikula pomalu schne a tuhne. Pavouk je v tuto dobu velmi zranitelný.

Na obrázku je samec Araneus diadematus v posledním stádiu svleku.


OBSAH CHOVÁNÍ:

Pavouk se rodí, žije, umírá…

životní cyklus

Konečně jste se dočkali, páření čili SEX!

rozmnožování

Zázrakem přírody je…

stavba pavučin

Na vdovy si dávejte pozor…

jedovatí pavouci

Mimikry je — když se ztratí…

mimikry

PŘI POTÍŽÍCH:

Vyskytla-li se na stránkách chyba, kontaktujte prosím webmastera

Nezobrazují-li se vám stránky korektně, vyzkoušejte


ARANEARIUM NA VAŠEM WEBU

Podpořte Aranearium.cz, umístěním ikony na vašem webu.

Aranearium.cz

PARTNEŘI

Everything you ever wanted to know about spiders



OSTATNÍ ODKAZY: IQ999 Výchozí stránka Mapa webu Návštěvní kniha E-mail Vyhledat na Araneariu Nastavení webu Formát pro tisk English English


NAVIGACE: hlavní stránka » chování » životní cyklus

aktualizováno: 19. 11. 2017

created & designed by IQ999™  © 2002−2017